Stále čekám na otázky k výslechu - ZDE

Červenec 2013

Láska

30. července 2013 v 21:40 | Ellnesa |  Ukryty v hvězdách
Láska,
ať už ten či ona,
každý ji laská.
Oblouznění,
mladší sestra.
Líbání,
lásky vyjádření,
zažil každý.
Lásku chce zažít každá...


Paní tajemná

30. července 2013 v 21:18 | Ellnesa |  Ukryty v hvězdách
Je to už dávno,
co odmítla svatozář,
je to tak dávno,
kdy jsi v jejích očích
probudil zášť.
Černé šaty nedají se rozeznat od zbytku světa,
svět je zkažený,
roztrhlá je bílá plachta.
Zničený svět,
podobný marsu.
Černý havrane, leť!
křičí, veříc svému hlasu.
Paní tajemná,
dávno zavrhla dobro,
přivítala zlo.
Pomalu,
šlapajíc po kopretinách,
odchází,
vstříc zášťi schované v ženách.

Ratolest kapradí

29. července 2013 v 19:58 | Ellnesa |  Oči
Otevři oči,
ty zelené duhovky Tě hýčkaj,
a přitom na tvou chybu lstivě čekaj.
Jsou zrádné,
i když se to nezdá,
vše co po ní chceš
Ti bez reptání dá.
Snaží se Tě zničit,
nebere ohledy na city
snaží se tvrdit,
že jste jen ona a ty.
Lže.

Je svůdná, nepodléhej..
Dokážeš to?

Radost

25. července 2013 v 6:23 | Ellnesa
Rozpustilá dívka,
zrzka se zelenýma očima,
v nichž je jiskra,
jiskra Radosti,
Radosti, co neumírá,
neumírá nikdy,
nikdy nezemře,
třpytí se jako tisíce perel,
neumí brečet,
ta dívka je ztělesnění,
ztělesnění Radosti,
Radosti večnosti,
přežije lidstvo,
se svou Radostí nezemře,
nikdy.


Noční můra

22. července 2013 v 10:16 | Ellnesa
Máváš křídly
a oblaka Ti patří,
Když letáš mezi mraky,
slunce nezáří.
Jsi jen Noční můra,
která je věčně sama.
Nevzdychej,
ani nedýchej,
zničila bys noční ticho.
Slunce Tě nezná,
Jsi černá princezna
imaginárního království.





Zakázaná

20. července 2013 v 14:26 | Ellnesa
Toužil se jí dotknout. Stála před ním zabalena jen v županu, hledíc nepřítomnĕ z okna. Podíval se jí do smaragdových očí. Ona si ho všimla. Nezavolala však stráže. Mladík učinil krok k ní. "Jste krásná, knĕžno" oslovil ji. "Och, dĕkuji" usmála se neupřímnĕ knĕžna. Rychle k ní přistoupil a šáhl na ní.
"Stráže!" zavolala knĕžna zle. Stráže se přiřítili a mladíka odvedli. Tomu se na mysli místo útĕku vytanulo slovo - zakázaná....

Kapka krve (1/2)

20. července 2013 v 10:41 | Ellnesa
Eterlea.
Kvůli němu zničená,
Jako pampeliška žlutá.
Jen v eufórii žije,
z jejího zápěstí teče krev neustále,
tou krvavou slastí život svůj si zachraňuje.
Aspoň si myslí,
že si pomáhá,
A přitom si tím otupuje mysli.
Eterlea znamená krev.


Nevnímala bolest fyzickou, něco ji přehlušilo. Ta bolest duševní. Zlomil jí srdce, zničil ji. Ani ranka, kterou si udělala, nepřinesla omamnou vlnu eufórie. Proč jí opustil? Dosud byl jediný světlý bod v jejím životě. A teď i on zmizel. Proč? Nezaslouží si žít?
Dřív si pomáhat krví nemusela, ale nyní se na tom stala závislou.

Polibek

19. července 2013 v 15:15 | Ellnesa
Nemluv o tom,
lásko má.
Tiše,
ví o nás,
jak se zdá.
Neměl jsem Tě políbit,
ale už se stalo.
Stihne mě trest,
ale za to to stálo.
Jsi knižecí dcera,
já chudý syn ševce.
Být spolu nemůžem,
přesto Tě miluji,
pamatuj si to,
Ester.


Kaštanová elfka

18. července 2013 v 7:32 | Ellnesa |  Oči
Oči, jsou modré, hnědé, zelené či šedé, ale každé mají jiskru. Jiskra v očích může mít i podobu kaštanové elfky.
Rozevíráš svoje oči,
červenáš se.
Opuchlá, uplakaná odcházíš spát.
Bojíš se.
Kaštany,
které máš v očích,
tmavnou.
Vlasy odráží tvůj pohled,
hnědé,
jsou kaštanově hnědé.
Ztrácíš se, opálená krásko.
Jsi kouzelná, má lásko.
Už neotevírej oči,
bolí to...

Neotevírej oči, prosím...
Poslechneš mě?

Uvadlá

16. července 2013 v 6:00 | Ellnesa
Naposledy vydechla,
Pod tíhou tísíce nohou,
na zem ulehla.
Bílá uvadlá kopretina.
Tráva ji zakryla
a tiše zemřít ji nechala.
Bílou uvadlou kopretinu.
Spolu s ní čiré dobro
zmizelo,
do posledních kopretin se ukrylo.
Poslední naděje.
Bílá uvadlá kopretina,
schovaná v trávě
květina mrtvá,
tak bílá,
jediná...


Uvadám tiše, orosená.
Copak to nevidíš?
Zachraň mě...