Stále čekám na otázky k výslechu - ZDE

Křišťálové vílenky

9. září 2013 v 17:33 | Ellnesa |  Elfí Lazurit
Tak první kapitola k elfímu Lazuritu. Ami už protestovala :D, Anet, přidáš se taky?

Ať se kapitola líbí,
to mí elfové vám přejí,
do textu z elfské říše se zasnít,
duši svou již nenajít,
elfové schvalují,
tiše, jste v říši vílí!



Křišťálové vílenky

Etellea

Připadala jsem si jako Bella ze Stmívání, když ji Edward Cullen, toho mi připomínal Dominik, měl na zádech a běžel s ní nadpozemskou rychlostí. Jenomže rozdíl byl v tom, že Dominik neběžel, nýbrž tančil, neuvěřitelně působivě, nebo se to tak alespoň zdálo, ačkoliv jsem si jistá, že ve škole by toto nesvedl. A byl hezčí než Edward. Zavřela jsem oči a vnímala jen vítr, který mi do uší pěl osamnělou píseň severních větrů. Když jsem otevřela oči zastavil se a já mu opatrně slezla ze zad. Podíval se na mě hřejivým pohled modro-šedých očí. Na tváři jsem cítila jeho teplý dech. Chce mě políbit? Nebo kousnout? Opět jsem si vzpoměla na Edwarda Cullena. Ať chtěl udělat cokoli, nestačil to udělat. Bohužel. Za námi se ozvaly podezřelé zvuky. Otočil se a já se mu jen stihla podívat do náhle chladných očí. Cítil hrozbu. Instinktivně jsem se přikrčila za něj. Z lesa se vynořily dívky v bojové zbroji. Lekla jsem se, ale výkřik se mi zadrhl v hrdle. Vytáhly podivné kované zbraně z tepaného železa. Udělala jsem krok dozadu. Dominik z ramene sundal šedivý luk a napnul tětivu. Vystřelil. Dívky se tomu ale hbitě vyhnuly. "Lakrisk!" zanadával si a luk vrátil zpátky. Z pochvy vytáhl měč a obezřetně se k dívkám blížil. Ty ale náhle pustili zbraně, které s třísknutím dopadly na zem. dominik mměč zastrčil zpět do kožené pochvy. Dívky se k Dominikovi přiblížily a začaly s ním neskutečně rychle mluvit. Postřehla jsem jen "Zeku..." a překvapení v křišťálových očích bojovných vílenek.
Dominik se poté otočil ke mně a promluvil "Etelleo, toto jsou Křišťálové vílenky."
"Proč mi tak říkáš?" zeptala jsem se tiše a nechápavě.
"Vše se dozvíš, má Etelleo..." zamumlal s dobře rozeznatelnou ironií v hlase. Usmála jsem se nad jeho neměnící se ironií.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 9. září 2013 v 19:35 | Reagovat

Edwarda asi nikdo nepřekoná :-D...
PROTEST! PROTEST! PROTEST!
Juchů ještě tam nejsem :D.
Nechala jsem se unés Tvými slovy, Vílo trnových keřů, slova ladně plují po křišťálově - azurové hladině, ale kam doplují, záleží jen a jen na Tobě...

2 cambera cambera | Web | 9. září 2013 v 19:40 | Reagovat

Krásné! :-)
Těším se na další díl, skončilo to zrovna v takové dojemné chvíli.

3 Katie Katie | Web | 10. září 2013 v 17:58 | Reagovat

To je úžasné. =)

4 Ilía Ilía | Web | 15. září 2013 v 8:55 | Reagovat

[1]: Ale ano! Překoná! Edward si to u mě pohnojil už tím, že se zamiloval do Belly :-D
A byla to krásná kapitola!!

5 Ami Ami | E-mail | Web | 15. září 2013 v 8:57 | Reagovat

[4]: :-D, :D, No, co dodat :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama