Stále čekám na otázky k výslechu - ZDE

Prolog Elfí Lazurit

6. září 2013 v 19:31 | Ellnesa |  Elfí Lazurit
Tak mám pro vás prolog k Elfímu Lazuritu. Snad se vám bude líbit. Jména hrdinů mám vymyšlené, popisky k nejhlavnějším postavám dodám později. A Anetko, nemysli si bůhvíco, ty tam taky budeš... Pro tebe, to Ami, platí taky. Ahoj, vaše Ellnesa



Dlouhé kaštanové vlasy měla zabarvené krví, sama se zmítala ve smrtelné křeči. Krvácela jí hlava, mozek odumíral. Nevnímala mentolové stěny nemocničního pokoje, ani závan chladného nočního vzduchu. Teskné houkání osamnělé sovy jakoby zůstávalo daleko za ní. Ztrácela vědomí, nikdo nepřicházel. Naproti ní spokojeně oddechovala na lůžku mladá žena, dveře zavřené, zdálo se to jen jí, že umírá? Je černý anděl smrti v místnosti jen výplod její fantazie? Náhle anděl zmizel a ona začala vnímat svět kolem sebe. Rukama si zajela do vlasů a na prstech jí ulpělo několik kapek krve jako památka na dnešní noc, která ještě neměla skončit. Krev se z vlasů vypařila, jen těch několik kapek krve zůstalo zářit jasnou červenou. Když dovnitř zavanul ledový vzduch uvědomila si, že bylo zavřené okno. V lazuritové tmě objevila světlé modro-šedé oči. Neznámý se na ni dlouze podíval a vzápětí se přehoupl přes parapet a lehce, neslyšně přistal vedle její postele.
I v tom nočním přítmí poznala Dominika. I když ho viděla tak před dvěmi roky, živě měla jeho podobu vykreslenou tužkami reality do paměti. Byla to její dlouholetá láska. Usmál se. Vytáhl se do výšky, ale jeho oči byly stále světle modro-šedé. Vzpoměla jsem si na naše poslední shledání, kdy tiše prohodil "už nejsem člověk, Eterlleo". Tenkrát jeho slova vůbec nechápala, proč jí tak oslovil, také netušila. Zpět do přítomnosti, nakázala své mysli a pokoušela se něco říct. Bez úspěchu, nejspíš oněměla úžasem, tápala co zde dělá. Podal mi ruku. Nevěděla proč, ale lehce se ho chytla. On jí jako pírko vyzvedl do náruče a jen v noční košili s ní skočil na parapet.
Požádala ho o své oblečení. Povzdechl si, ale pustil ji. Ona ze skříně vytáhla svojí tašku a nesouhlasně se otočila k Dominikovi, aby se otočil. Neochotně se otočil a ona rychle vlezla do prvního oblečení co našla. V bílém tričku a černých legínech, obuta do tenisek, mu povolila se otočit. Podíval se na ní s úsměvem a lehce ji vzal do náruče. A skočil z okna...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ´Paris´ ´Paris´ | Web | 6. září 2013 v 20:09 | Reagovat

Dobrý.. Ta první věta fakt děsí :D

2 Betty Betty | Web | 6. září 2013 v 20:40 | Reagovat

wow, hezké :)

3 cambera cambera | Web | 7. září 2013 v 10:32 | Reagovat

Wow! Fakt se Ti to povedlo. Obdivuju, jak jsi spojila nebezpečí s romantikou. :-)

4 eri-cka eri-cka | Web | 8. září 2013 v 12:02 | Reagovat

Krásně jsi ho napsala, zní tak tajemně a  romanticky s nádechem nebezpečí až napětí co se asi vzápětí stane :-)
Máš nádherný design :-)
Děkuji za návštěvu a komentíky :-)

5 Ami Ami | E-mail | Web | 8. září 2013 v 14:45 | Reagovat

Krásné :-)...Jo a já protestuju :D!!!!

6 Porcelánová baletka Porcelánová baletka | Web | 8. září 2013 v 15:50 | Reagovat

Takhle to ukončit?! Jsem zvědavá, jak to bude dál, honem pokračování :-D!
Ehm.. a já bych si to mohla přečíst od začátku :-D..

7 Zoey Zoey | Web | 15. září 2013 v 8:28 | Reagovat

Ta první věta, hrozně jsem se lekla :D Ale pak už to bylo vážně dobré, nemám slov která by dostatečně vyjádřila můj údiv k tvé povídce..jdu si přečíst Křišťálové vílenky :-)

8 Ilía Ilía | Web | 15. září 2013 v 8:50 | Reagovat

Moc hezký!! Máš talent!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama