Stále čekám na otázky k výslechu - ZDE

Třpyt nekonečna

27. září 2013 v 19:51 | Ellnesa |  Elfí Lazurit

Třpyt nekonečna

Ami


Posadila jsem se na lýkové kruhové sedátko a opřela se o prázdno. Tiše vydechla a hlavu jsem si složila do dlaní. Oči mě pálily a já se zmohla sotva na zašeptání.
"Xere" polkla jsem. Xer se dotkl mého zápěstí.
"Vidím ji s Tvým bratrem, Xere, objímá ji, do ucha šeptá slůvka věrnosti. Ona se usmívá a opakuje: Miluji Tě."
Xer se vztyčil do sedu. Nikdo jsme netušili, kdo poslední lidská elfka naší skupiny je. Xer si představoval sexy kočku s dlouhými blonďatými vlasy. Jen Aelin potomek, pravila pradávná legenda, najde poslední. A to byl Zek.
"Kdo je to?" zeptal se tvrdě a pustil mou ruku.
"Nevidím je rozmazaná!" vykřikla jsem. Pohladil mě.
"To nevadí, bratra vidíš dobře?" zeptal se mírněji.
"Ano, on je vidět zřetelně," vzdychla jsem.


Etellea

Vešli jsme do prostorného paláce. Zek nás neomilně vedl chodbami a stráže po nás po každé jen mrkli. Teda spíš na Zeka. Na Dominika?
"Vedle mlhy minulosti do černých dveří" zavrčel starý strážný. Šli jsme podle jeho rad. Upoutala mě mlha minulosti, ale Zek mě tahal neúprosně dál. Zastavili jsme se před černými dveřmi. Zek je otevřel. Pozorovala jsem, že královna zde nebyla tolik nadřazená.
Královna saděla na měkkých podůškách a břečela. Neobtěžovala se zvednout oči a jen zařvala ječivým hlasem, abychom vypadli. Zek si k ní klekl a snažil se jí něco říct, ale ona pološílená mu vytrhla několik vlasů. Věděl, že ji nepomůže. Řekl to strážným a vzal mě do náruče. Běžel se mnou kamsi za město. Tam mě hodil na zem a utíkal pryč. Vyškrábala jsem se na vratké nohy, ale on již byl daleko. Náhle se jako střela vrátil.
"Proč jsme utíkali?" zašeptala jsem.
"Brzo budeme utíkat zase. Královna zešílela, to když se stane musí se zabít a tělo vypustí kouzlo královnino, které sedne na jiného člověka. Musím Tě držet co nejdál od královny, je velká pravděpodobnost, že bys byla královnou Ty a to já nesmím dovolit," zavrčel, ale já z toho nic nechápala. Zatvářil se odmítavě, když jsem žádala vysvětlení. Nechala jsem to být. Kolem nás zurčela křišťálová řeka a já se snažila zapomenout. Probudit se v naprosté nevědomosti, začít s čistým štítem. O kaštanové vlasy se mi otřel drobný ptáček. Ucítila jsem záchvěv. Nenapadlo mě, proč to řešit a přestala si všímat okolí, unesena písní neposedné vody.
"Omlouvám se..... Promiň," zaskuhral Zek a to bylo to poslední, co jsem zasechla než se to stalo. Zek se svalil na blátivou cestu a já se propadla do bezedné temnoty...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raven ☢ Luoys Raven ☢ Luoys | Web | 27. září 2013 v 20:53 | Reagovat

překrásný blog

2 Xanya Xanya | Web | 27. září 2013 v 22:24 | Reagovat

Jé,pokračováni :D Moc pěkná kapitolka,ten konec byl pěkně napínavej :-D Honem další :-)

3 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 28. září 2013 v 8:31 | Reagovat

Moc povedené! Moc hezky píšeš:)

4 Zzz Zzz | E-mail | Web | 28. září 2013 v 19:59 | Reagovat

Ten konec  je nádherný, stejně jako celý příběh.

5 Zzz Zzz | E-mail | Web | 28. září 2013 v 20:00 | Reagovat

Proč nejsem u tebe v affs? :-(

6 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 28. září 2013 v 20:07 | Reagovat

Krásná kapitola.. :-) Proč by nemohla být královna, podle mě by byla dobrá.. Už se těším na pokračování...

7 Ami Ami | E-mail | Web | 29. září 2013 v 11:53 | Reagovat

PROTESTUJU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Proč tam jsem JÁ??????
Jinak chudáček Matýsek :-D :D

Promiň za pozdní komentování, ale včera jsme přijeli až večer :-)
Tvá emailová schránka již nepodléhá tichu :-)

8 Ilía Ilía | Web | 30. září 2013 v 19:46 | Reagovat

Co to jako je tak to ukončit?!?! O.o To se dělá??!!!!!!!
Odpověď: NE NEDĚLÁ!!!!!!! :DDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama