Stále čekám na otázky k výslechu - ZDE

Léčebna - Cizí identity 2/2

18. března 2014 v 17:39 | Ellnesa |  Léčebna
Ahojky! Tak opět Léčebna, po delší pauze ty kapitoly přibývají na můj vkus docela rychle. I když tento zbyteček z minulé kapitoly je dost krátky :-)
Ale dost - Jde se na to! A byla bych moc, moc ráda za komentář!
Vaše Ellnesa

Cizí identity 2/2 (13)


Isabell
…Omamovali mě alkoholem. V Léčebně. Chtěli, abych všechno zapomněla. Proč? Sakra, proč? Vzala jsem sešit do rukou a vší silou s ním mrskla o zem. Zápisník se po dopadu otevřel na poslední stránce a já po ní bez předchozího zájmu přejela pohledem. A pod tíhou významu té věty jsem se konečně zbavila alespoň třetiny psychického bloku. Byla napsaná v rychlosti černou fixou přes úhledný výlev z doby o tři roky zpět. A já jsem věděla, že to, co je tam napsáno, je ohromně důležité… V tu chvíli se ozval výstřel. Naskočila jsem a jako o překot jsem vyběhla z pokoje na chodbu. Nevnímala jsem zápach a zatuchliny a soustředila se na rudou stružku vedoucí do Amiina pokoje. Ano, vzpomněla jsem si na téměř všechno, co se událo v Léčebně. Ale na svou minulost ještě moc ne. Kdosi mi povzbudivě stiskl rameno. Nyní jsem ho bezpečně poznala. Michael. Myslela jsem si, že ho udivilo, když jsem se na něj usmála. Teď jsem to ale neřešila a spolu s ostatními se seběhla k pokoji s číslem 8. Ami se udýchaně procpala malou skupinou lidí, kteří ucpávali dveře do pokoje, a vběhla do něj. Ve vzduchu byl cítit vanilkový parfém a vaječný koňak. Vsadila bych se, že je nejspíš nedopitá vůně tohoto oblíbeného alkoholu ještě v malé skříňce na klíč, která se nacházela u každé postele v Léčebně. Stružka krve začínala velkým stříkancem v posteli a pokračovala ven z pokoje na chodbu. Po pár metrech zmizela a zůstaly pouze hrudky hlíny, které nejspíš odpadávaly z cizincových bot. Pod schody se objevila poslední viditelná hromádka špíny. Cloumal se mnou vztek. Ami popotáhla. Nevěděla jsem, proč jsem brečela nad mrtvou dívkou, kterou jsem neznala, a nad dívkou která byla postřelená a unesená, kterou jsem navíc znala i osobně, jsem neupustila ani jedinou slzu. Bylo to divné. Něco mi na tom nesedělo. Měla jsem pocit, že jsem výstřel slyšela přicházet z větší dálky, ne z pokoje o pár metrů dál. Věděla jsem, že by vrah nedokázal takhle rychle pláchnout, ještě s Kate v náručí. Udiveně jsem sledovala, stejně jako dalších pár lidí prázdné schody. Nebyla jsem schopna slova. Z jiných chodeb vykukovali zvědaví lidé, co tu byli stejně jako my - na léčení. Z ošetřovny přicházeli tři lhostejné sestry a z terapeutické místnosti přicházel terapeut Ean. Nenáviděla jsem Erika Eana - toho, který u nás má na měsíc zaujmout místo terapeuta Jaroslava. Nedokázal mi od alkoholu pomoct. Naopak. V této Léčebně ne. Zde mě dopovali alkoholem na diskotékách a Kate mi odhalila tajnou skrýš plnou alkoholu. Možná za to nemohlo vedení Léčebny, ale její předchozí obyvatelé. Navíc samotná tato budova byla postavena na Léčebnu velice neprakticky. Zavrčela jsem a otočila se ke schodům zády. S očima upřenýma přímo před sebe jsem rázně vyběhla z davu a zabouchla za sebou dveře pokoje. Netušila jsem, kde se ve mně vzal vztek. Naštvaně jsem si sedla k deníku a strnula. Poslední stránka byla vytržená…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kariol Kariol | E-mail | Web | 18. března 2014 v 19:29 | Reagovat

I když bych měla dělat němčinu, zkusila jsem si to přečíst. :-) Líbí se mi ten nápad, sama bych o něčem takovém nikdy nepsala a tak máš za to plus. :-)
Někdy si to přečtu jako celek, až to bude úplně hotové, protože takhle po kouskách si to neumím poskládat. :-D (To je chybička ve mně a mé lenosti. ;-))

Ale jen piš dál, stojí to za to! :-)

2 Porcelánová baletka Porcelánová baletka | Web | 19. března 2014 v 18:31 | Reagovat

Zajímalo by mě, kdo způsobil ten výstřel. Kdo byl vlastně ten cizinec. Aha, takže tam je dopují alkoholem, no jsem zvědavá, co se stane dál. :-)

3 Kačíí Kačíí | Web | 22. března 2014 v 17:54 | Reagovat

Nádherná kapitola, moc se mi líbí jak píšeš :-)  :-)  :-) Isabell je nejlepší :3 :3

4 Xanya Xanya | Web | 23. března 2014 v 10:17 | Reagovat

Ten konec... Škoda,že je to tak krátký,ale těším se na další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama