Stále čekám na otázky k výslechu - ZDE

Srpen 2014

Minirecenze || 1.

27. srpna 2014 v 0:00 | Ellnesa |  Recenze
Ahojky! (čeká vás přednastavený článek) Tento projekt je zaměřený na minirecenze dvou až tří knih, který si buď přinesu z knihovny nebo si je koupím a tudíž mě nic netlačí na nš dělat opravdové recenze. Snad se vám to bude líbit. Vaše Ell, která se momentáně asi opaluje v chorvatsku.


Můj život u sousedů
Dnešním prvním typem se stává celkem novinka na poli romantické literatury, a zároveň úžasný debut autorky Huntley Fitzpatrickové. Celkem široká knížka ubýhá neskutečně rychle a vás najednou Obálka titulu Můj život u sousedů
zaskočí příliš rychlý konec. Ale to bych moc předbíhala.

Anotace: Garrettovi jsou všechno to, co Reedovi nejsou - hlasití, chaotičtí a láskyplní. A Samantha Reedová nemůže odolat a každý večer tuto úžasnou rodinu pozoruje ze svého střešního okna a touží být jednou z nich…… až jednoho letního večera za ní vyšplhá Jase Garrett. Jak dopadne jejich první láska? Vše je téměř dokonalé až do okamžiku, kdy se stane něco, co změní celý Samanthin svět. Musí se náhle rozhodnout a zvolit si, kterou z obou rodin zachrání.

Miluju tu knížku. Je tam láska, přátelství, zklamaní, nový začátky i neštěstí. Dokonalá letní knížka, která se na začátku může zdát jako velmi happy oddechovka,která oslní maximálně vtipným Georgem. Není tomu tak, postavy si rázem oblíbíte, octnete se v jejich světě a budete s nimi brečet. Já jsem brečela. Knížka se navíc pyšní i nádherně letní obálkou a namořnicky pruhovaným hřbetem, který vypadá krásně mezi ostatníma knížkama.
Samantha je možná jenom holka s umetenou cestičkou, Jase je možná jenom šetřící kutil ze špatné čtvrti a jejich vztah je možná jenom jedno velké klišé. Ale já tohle klišé rozhodně doporučuji, protože zde zjistíte jak je těžké být dcerou senátorky. Jak je těžké ustát obrovská zklamaní a pocit viny...
Navíc budete mít příležitost se zasmát potřeštěné rodině Garrettových a na chvíli se uvolnit.

10/10

A co jsem zvolila jako druhý kousek?

Anniny dopisy || 3.

24. srpna 2014 v 22:01 | Ellnesa & Anna |  Anna Laová
Ahojky. Další dopis. Doufala jsem, že už nikdy žádný nenapíšu. Bohužel deprese stále existují a pláč mě prakticky už provází každým dnem. Nemůžu za to. Doufám.


Lidi. Končím, dokonce jsem sepsala koncovou básničku. Vím že už jedu sepsala Ellnesa, ale tato je jina. Nedokonalá.

Už to nezvládám.
Se snahou přemoct to pro dnešek přestávám.
Valí se to na mě příliš rychle.
Na nedostavěné obrané valy padají z pochybností krychle.
Co se mi vlastně stalo v životě tak závažného,
tak důležiého,
že kvůli tomu brečím každou noc.
Vážně nepotřebuju odbornou pomoc?
Lituju se?
Promiňte mi to, ale už nezvládám se.
Topím se.
Na břeh dostat se nejde.
Je to nekonečné.
Jako bych ztrácela zbytky sebe.
Dva stehy v uchu a strup od spáleniny mi v tom moc nepomáhají.
Nechte mě zemřít jako jiní.
Prosím.

V poslední době brečím. Stále. Jsem náladová. Hádám se s rodiči. Necítím se na to, setkat se s babičou. Ségra mi chybí, ale zároveň jsem ráda, že se s ní nemusím setkat. Až se uvidíme, tak bude nit ze stehů už pryč a strup bude působit nevinně. Třeba to nebude řešit. Třeba ji obehraju. Třeba.
Jsem závislá na hudbě. Je to jako droga. O vánocích bych si měla přát MP3, protože tablet není nijak praktický a na mobil se mi toho moc nevejde.
Chybí mi spolužáci. A zároveň se setkání s nimi bojím. Stejně jako pravidelného kreslení každý čtvrtek. A le i tak kreslím hodně.
Co když tenhlekolotoč neskončí ani v šk. roce? Mamka mi už odtud naznačila východisko. Gymnázium. Přechod někam úplně jinam. Možná to není špatná možnost.

Vaše Anna Laová


Tenhle článek za chvíli už nebude platit. Protože jsem náladová a za chvíli budu zase happy a hrozně se budu těšit do Chorvatska. A bude to tak lepší. O hodně lepší.
Zítra budu pést cookies na cestu. Těším se na to. V Chorvatsku snad dopíšu report z Krkonoš a napíšu recenzi na Moře nestvůr. A budu číst. A konečně se přehoupnu v AJ do další lekce. A třeba se trochu opálím. A budu črtat, protože svoje milované tuže si s sebou brát nebudu.
Při psaní druhé části článku jsem se z Anny změnil zase na Ellnesu, tu poklidnější část Barbory. Už je to OK.

Dobrou, loučím se.
Vaše Ellnesa

Bohové a stvůry (RC)

19. srpna 2014 v 10:10 | Ellnesa |  Recenze
Ahojky! Důvodem toho že píšu "předkec" k recenzi je ten, že se vám hodlám oznámit svojí budoucí nepřítomnos. Zítra odjíždím do Krkonoš a následně do chorvatska, což znamená, že aktivní budu až od začátku září. Trochu mě děsí, za jak krátkou dobu už zčíná škola.
Přestože nebudu komentovat, tak se tady objeví možná pár článků, ale tím si nejsem jistá. Brzy se vrátím zpět do blogosféry, ale prozatím se s vámi loučím. Vaše Ellnesa


Název: Bohové a stvůry

Autor: Jan Hartman

Série: Bohové a stvůry? Určitě nějaká je, protože to končí slovem ZAČÁTEK

Počet stran: 254

Nakadatelství: Fragment

Rok vydání: 2014

Bohové a stvůry

Anotace:
Jak moc by s lidskou vírou otřáslo, kdyby se našly fosilní ostatky samotného Boha?

Čtyři renomovaní vědci v čele s odbornicí na klínové písmo Emily Farrellovou jsou osloveni, aby prozkoumali převratný historický nález: atypickou obludnou lebku a sadu hliněných destiček.
Emily zasvěcuje všechny členy týmu do legendy o Anunnaki, prastarém božstvu, které přiletělo na planetu Zemi a přineslo na ni život. Unikátní nálezy dávají tušit, že na sumerských pověstech možná něco je, a potomci bohů dokonce žijí mezi námi. Rozluštění šifry vyryté do destiček začíná rozsévat smrt...
Tajemství mělo zůstat skryto, neuvěřitelný Boží plán neměl být nikdy odhalen. Hra o život a pravdu o vzniku lidstva začíná!

Mysteriózní thriller plný akce, napětí a nečekaných odpovědí.

Můj názor:
Nejspíš víte, že thrillery se mezi mé oblíbené žánry neřadí, ale zároveň jimi nepohrdám. Totiž, když mě zaujme nějaký thriller, tak po něm šáhnu, ale nevyhledávám je. Nebyla jsem si moc jistá co očekávát. Navíc, když to bylo psáno v er-formě, která se mi někdy špatně čte. Ale nezklamalo mě to, ba naopak. Er-forma byla nakonec tou nejlepší volbou.
Autor zvolil jednu hlavní linku - výzkum. Ale postavy měli své vlastní problémy, které si v této knize řešili. Knížce to dodávlo na živosti. Krom toho zde mohlo čtenáře zaujmout i přesvědčivě zapracované pověsti Sumerů a stvoření lidí nebo existence boha...

Postavy:
Autor toho dal víc do děje, než do postav, ale knize to myslím neuškodilo, i když kdyby byli proracované, tak už by to byla dokonalost.
Emily Farrellová je odbornice na klínové písmo, jedna z 200 lidí na planetě. Trochu tvrdohlavá žena, kterou opustil manžel. Žije si obyčejný život jako přednášející na univerzitě, dokud u ní nezazvoní tajemný muž. Tím se Emily dostane na kypr. Je neskutečně zvědavá a odhodlaná zjistit pravdu. Inteligence jí rozhodně nechybí, není přehnaně lehkovážná - prostě docela nomální žena. Jen jí potkají nenormální věci.
Spyros Stavros je skvělý archeolog. A člověk, který věří na druhé šance. Tvrdohlavý muž, který chtěl být vždycky batmanem. I u něj platí to samé, co u Emily - není to žadný supermuž, ale člověk, který se nachomítl k něčemu velkému. Zdál se mi být docela v pohodě a hrozně jsem jim to s Emily přála.

Děj:
Emily Farrellová žije poklidný život jako přednášející na univerzitě a na kontě má několik knih zaměřených na sumerské pověsti. Jednou u ní ale zazvoní turek, který se představí jako poradce kyperského prezidenta. Naláká ji na hliněné tabulky na Kypr, kde se setká jednak s prezidentem, tak i s ostatními členy jejich výzkumného týmu. Bohužel se tam setká i se svým bývalým manželem, archeologem Spyrosem Stavrosem.
Krátce po začátku výzkumu se ztratí druhá žena ve výzkumném týmu a krátce na to se začne odvíjet záhada století. Zapojen jsou do toho ale i bytosti, kteří nejsou tak úplně lidé.

Hodnocení: 9/10 Proč?
Tento thriller mě dostal už svým tématem, okamžitě jsem věděla, že si ho budu muset přečíst. Občas přemýšlím, kde jsme se tady vzali a tahle teorie je moc pěkně promyšléná, ačkoli mám pocit, že pravdivá rozhodně není...
Oblíbila jse si hlavní hrdiny a líbilo se mi ledovat, jak jednotlivé dílky do sebe zapadají. Určitě doporučuji všem milovníkům thrillerů a nadpřirozena ;-)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment!

TMI: Too Much Information TAG

12. srpna 2014 v 13:58 | Ellnesa & Anna |  Další projekty
Ahojky! Jsem ráda, že se vám hlášky líbily (viz minulý článek) a chtěla bych se zeptat, co byste řekli na měsíční hlášky. Prostě potřebuju disiplínu, abych se k tomu dokopala ;-)
Ale teď k tématu článku. Jedna z mých nejoblíbenějších bloggerek Camilla Barnet se rozhodla, že mě nominuje. A malá elfka s tím nic moc nenadělá, tak jdu tedy splnit její přání - vyplnit to. Jde se na to! (Anna se do toho také přifařila, potvůrka jedna!)

1. Co máš právě na sobě?
Zelené tričko s krátkým rukávem a šedé legíny :)
2. Jsi zamilovaný?
Tak trochu...
(A.: Jásně!!!)
3. Zažil jsi už příšerný rozchod?
Zatím ne, naštěstí
4. Kolik měříš?
Nejsem žirafa, vážně ne. Měřím 152 cm ;-)
(A.: Promluvila skoro nejmenší ve třidě :D)


Hlášky z mého okolí || 15.

7. srpna 2014 v 16:36 | Ellnesa |  Hlášky z mého okolí
Ahojky, ozývám se vám s další porcí hlášek - pár zbytkových ze školy a několik, který jsem si zapamatovala z vody a dovolené na Šumavě... Tak co vy na to - neodmítnete?

Vítek: "Vojta ještě pádluje, určitě bude pádlovat i v noci... No nechtěl bych spát vedle něj v noci! Zvlášť až bude překonávat peřeje!"

Luky: "Něco na mě leze..."
Lenka: "Že by puberta? Nebo už vylezla?"

Luky: "Můžeš mi to podržet?"
Lenka: "Nemůžu, mám plné ruce!"
Luky: "Když já bych se potřebovat otočit!"
Lenka: "Kam?"
Luky: "Zpátky na záchody!"

Mamka: "Ahoj, jak se jmenuješ, holči-"
Martin: "To je Dominik!"

Tak si tak hezky jeden po Sázavě kolem Kalifornské vlajky... (Pozor, Dominik je Kaliforňan!):
Táta na Dominika /ukazuje přitom na Kalifornskou vlajku/: "Tady je nějaká vaše ambasáda?"

Pája: "No, mohli bysme..."
Radim: "Bychom!!!"
Káťa: "Radime, tys opravil PÁJU????!!!!!!"

Pája: "Měla bych si ten svůj záchod už konečně někam podepsat, aby mi sem nelezli ty osmačky..."
Já: "Anebo by sis neměla přivlastňovat veřejný záchodky..."

Bratranec: "Odjedeme tak plus mínus před pěti minutama!"

Kuba ze ZUŠ: "To má být rybička Nemo?"
Michal ze ZUŠ: "Jo..."
Kuba: "Tak proč je větší než žralok?"

Brácha: "Já jsem malý páprda!"

Mamka: "Za deset let už -"
Táta /na mě a bráchu/: "- nás budete vozit na té... krypl káře!"

Mamka: "Jé tady je teplá voda!"
Já: "Uděláme si čaj?!"

Tak snad se vám další Hlášky líbily a užíváte si zbytek prázdniny!
Jinak - kam se o prázdninách ještě chystáte?

Ellnesa

Lovkyně snů - Probuzení (RC)

3. srpna 2014 v 20:09 | Ellnesa |  Recenze
Ahojky!
Dnes přicházím s recenzí na knížku z fragmentu: první díl Lovkyně snů! U nás v Jihlavě se momentálně nemůžeme pyšnit slunečným počasím, jak jste na tom vy?
Užíváte si prázdiny? Podělte se v komentářích!
Loučím se s vámi, ale ne na dlouho! Ellnesa

Název: Probuzení

Autor: Lisa McMann

Série: Lovkyně snů

Počet stránek: 216

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2011

Lovkyně snů – Procitnutí
zdroj: Fragment

Anotace:
Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

Můj názor:
Na knížku jsem byla dost zvědavá, protože anotace mi přišla zajímavá. Musím říct, že knížka mě nezklamala, ale možná je to proto, že jsem se naučila nečekat zázraky. Každopádně se mi líbila. Sice to není kniha obsahující hluboké myšlenky a obrovská moudra, ale spíše oddechovka.
Opět se nám tady sešla první láska a nadpřirozeno, což je časté v mnoha knihách. Ale tady jde o dost zajímavé nadpřirozeno - jde o to, že hlavní hrdinka Janie se propadavá o snů ostatních. Na tuhle schpnost jsem byla dost zvědavá a musím říct, že jsem čekala něco drastičtějšího. Ale i tak to považuji z dobrý nápad, se kterých jsem se dosud nesetkala.
I druhý z hrdinů ale není svatoušek a jednoduchý člověk, takže se vlastně vůbec nenudíte.

Postavy:
Příběh je psán er-formou, ale přesto je jasné, že hlavn hrdinka je Janie. Je jí osmnáct (na začátku sedmnáct), spolužáci na střední škole ji berou jako podivína, baví se s ní pouze její kamarádka Carrie. Klišé, ne? Z větší části ano. Až na to, že Janie je zvláštní. Nedokáže být v místnosti se spícím člověkem aniž by se mu nepropadla do můr. Obrovský handicap, nemyslíte? Každopádně je to docela silná dívka, která se ale někdy chová jako malé dítě. Pracuje v pečovatelském domě. Můj názor k ní? Nijaký. Janie mi přišla jako docela bezvýrazná osoba, ale...
... druhou postavu, kterou budu představova, jsem si zamilovala. Cabel. Je to tajemný kluk, který se od základů změnil. Na úplném začátku knihy má Gothické období, později se z něj stane údajný dealer. Zajímavá postava, kluk s dost pochybnou minulostí, údajný dealer. Nechybí mu soucit a umí být tvrdohlavý. Není to moje velká láska, spíše lehké okouzlení.

Děj:
Knížka začíná v okamžiku, kdy Janie a Melinda přespávají u Carrie. Tehdy jsme poprvé svědkem Janiiných propadů do snů ostatních. Pokračujeme tím, že Janie utíká z plesu a domů jí vezme Cabel na skateboardu. Od téhle chvíle se Cabel mění, seznamujeme se s Janie a její matkou alkoholičkou, o tom co všechno sny prozradí, o tom jak se to doopravdy s Cabelem a jestli se dá kapitánka oslovovat pane či jestli se dají sny ovlivnit. Knížka podle mě nmá moc ucelený děj, takže vám to tentokát bude muset stačit takto.

Hodnocení: 8/10 Proč?
Knížka se mi docela líbila, byla to taová oddechovka. Cabel se mi líbil jako postava a jeho minulost do toho byla dobře zapasovaná. Líbila se mi neotřelost Janiiny schopnosti. Ale bylo ta taky hrozně moc věcí, co se mi nelíbilo.

Za poskytnutí rc. výtisku moc děkuji nakladatelství fragment.