Stále čekám na otázky k výslechu - ZDE

Říjen 2014

Pod vejcem (RC)

31. října 2014 v 20:47 | Ellnesa |  Recenze
Název: Pod vejcem

Autor: Laura Marx Fitzgeraldová

Série: -

Díl v sérii: -

Počet stránek: 255

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání: 2014

zdroj obálky a anotace: Fortuna Libri

Anotace:
Když třináctiletá Theodora Tenpennyová vylije na obraz svého zesnulého dědečka lahvičku s lihem, pod vrchním nátěrem objeví druhý obraz, který připomíná dílo renesančního malíře Rafaela.
V první chvíli je nadšená, nemá to totiž doma vůbec lehké. Musí se postarat o nemocnou maminku, uzavřenou ve svém vlastním světě, a také o dvě stě let starý rodinný dům - a na to všechno má jen čtyři sta šedesát tři dolary, které jí zůstaly po dědečkovi. Vzápětí se jí však zmocní obavy. Co když dědeček, který pracoval jako hlídač v Metropolitním muzeu, obraz ukradl?
Pokud chce Theo rozluštit záhadu, musí se přestat spoléhat jen sama na sebe. S pomocí nových a velmi neobvyklých přátel procestuje celý Manhattan a odhalí dědečkovo neuvěřitelné tajemství.
Pod vejcem je napínák od začátku do konce. Kdyby Dan Brown psal svou Šifru mistra Leonarda pro děti, napsal by Tajemství mistra Rafaela!

Můj názor:
Knížka má krásnou obálku. Vážně mi přijde dokonalá, miluju totiž tyhle krémové barvy. A štětce, knihy výjevy, u kterých musíte přemýšlet. Všechno tohle obálka splňuje. Plus pro knihu. To, že je knížka srovnávaná se světoznámou knihou Šifra mistra Leonarda, se také hodí. A děj zní více než zajímavě, ne?
Trošku jsem se bála, že to bude pro děti. Že to bude taková ta nechutně naivní kniha napsaná dětským způsobem. Ale mýlila jsem se! Theo totiž řeší vážné situace a matku, která je duchem mimo. Přesto je kniha docela absurdní a konec lehce naivní. Ale já za něj byla ráda, protože jak Theo tak Bodhi, její kamarádka, mi přirostli k srdci. Knihu doporučuju všem, kteří mají rádi záhady, malíře, absurdní věci. Myslím si, že knížka se bude líbit snad všem.

Postavy:
Theodora Tenpennyová je třináctiletá statečná holka, která v podstatě udržuje po smrti svého dědečka v chodu celou domácnost. Pěstuje na zahradě zeleninu, stará se o kuřata a o matku, která se zasekla v čase. Dědeček jí v posledních minutách svého života řekl, že pod vejcem je poklad. A tak Theo hledá. Theo je uvěřitelná dívka, kterou byste klidně mohli potkat. Ráda chodí do knihovny, vyrostla v muzeích a a miluje malíře. Není to žádná superhrdinka, ale opravdu jen holka, která dokáže zatnout zuby.
Bodhi je dcera dvou slavných herců, které je také 13. Je to odvážná holka, která se nezdráhá použít cokoli. Typický příklad dnešní doby - dokonalá symbióza mezi ní a mobilem. Připadá jí hustý, když Theo nevlastní počítač ani mobil. Do všeho jde po hlavě, a když se nadchne, tak ji nejde zastavit. Odhodlaná všechno dodělat až do konce. Měla jsem ji ráda stejně jako Theo!

Děj:
Theodora je po smrti dědečka na všechno sama. Ano, má matku, ale ta je duchem mimo a celé dny počítá dizertaci, na kterou newyorská univerzita přestala čekat už před 15 lety. Na zahradě pěstuje zeleninu, chová kuřata... Jediné, co jí po dědovi zbylo je obraz s vejcem, který namaloval. A sdělení "že pod vejcem je poklad". Jednou, když Theo obraz zkoumá, na něj vylije terpentýn a barvy se rozmažou. A pod obrazem s vejcem se nachází jiný. Stylem připomíná slavného malíře, tématem obrazu však ne. A tady začíná velká záhada - odkud obraz je? Co s ním? Je to ten poklad? A na Theo s Bodhi je, aby to zjistily!

Hodnocení: 8,5/10 Proč?
Tohle je podařená kniha s dobře vymyšlenou zápletkou, s trochou absurdity a dobromyslné naivity. Je to knížka, kterou bych doporučila asi všem, protože je to ten typ knih, který ve vás zanechá takový ten krásný hřejivý pocit, že to dopadlo dobře. Že dobro není jenom v pohádkách.

Za recenzní výtisk moc a moc děkuju nakladatelství Fortuna Libri.

Sladký čas

26. října 2014 v 9:12 | Ellnesa |  Projekt "55 básní"
Trošku morbidní básnička do projektu 55 básní, která mi dlouho vězela v rozepsaných, až teď jsem ji dodělala. Snad se vám bude líbit ;) Ellnesa

11. Sladký čas

Sladký čas

Hladí ji po ramenou,
na stehnech jí kolečka vykresluje,
lechtá ji na nohou
a ona se mu směje.

Stejně jí nedostane,
ona být Ledovou královnou nepřestane.

On se zamiloval,
je si tím jistý,
to kvůli tomu ještě nepřestal
veřit na zázraky.

Ona na něj skepticky vždy hledí,
v srdci stále má zatmění.

"Tohle je náš čas,
ta naše sladká chvíle"
šeptá, jí se chce smát,
když slyší, jak mu srdce bije.

"Tak takhle ne,
čas náš sladký nebude!"

On ucuknul,
ona ho škrábla,
on se drápům nevyhnul,
na lopatky ho shodila.

Bylo slyšet tupé rány,
skřípění kostí,
po sladkém čase ani památky,
zůstal ležet zbrocený krví.

Kočičí gen (RC)

20. října 2014 v 0:00 | Ellnesa |  Recenze
Název: Kočičí gen

Autor: Thomas Brezina

Série: Dívčí tajemství

Díl v sérii: 1

Počet stran: 304

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2014/ v roce 2008 vydané jako Kočičí holka

Kočičí gen
zdroj obálky a anotace: Fragment

Anotace:
Dokáže vidět ve tmě. Je jiná a zvláštní…
Katie je patnáct let a po smrti svých rodičů bydlí s babičkou a strýcem na malém ostrově. Její, do té doby poklidný život, se však začne komplikovat. Dějí se totiž divné věci. Kdykoliv se ocitne v ohrožení, zježí se jí vlasy, daleko lépe slyší a pohybuje se mrštně jako šelma.
Ukazuje se, že kromě lidských má v sobě i kočičí geny. Všechno se najednou obrací naruby. Babička je obviněna z vraždy a Katie zjišťuje, že se smrtí jejích rodičů není vše tak, jak si až dosud myslela...
Napínavý příběh o lidech mezi námi, kteří jsou na první pohled zcela obyčejní, ale ve skutečnosti skrývají obrovské tajemství.

Můj názor:
Thomas je hodně známý autor knih pro mladé a určitě jste o něm už slyšeli. Minimálně v naší knihovně je vždycky někde vytažená jeho kniha, která láká k přečtení. Říkáte si teď, že jsme o téhle Brezinově knize ještě neslyšeli? Taková neznámá, že? Ale vůbec ne, tohle je totiž druhé vydání jeho populární knihy Kočičí holka.
Na knihu jsem se nechala zlákat pěknou obálkou a čekala jsem od ní víc akce než se mi nakonec dostalo. Katie mi připadala občas dětinská, er-forma mi tady absolutně nesedla, protože popisování kočičích schopností by podle mě bylo lepší z ich-formy a knihu jsem musela v průběhu čtení asi třikrát odkládat protože tam byli pasáže, které bych s radostí vypustila a knihu ztenčila minimálně o padesát stránek. Ale myslím si, že ti, kteří mají rádi er-formu si knihu zamilují. Kniha se zabývá i něčím, o čem si myslím občas přemýšlí každá fanynka Fantasy - jaké by to bylo mít zvířecí/magické schopnosti! A zároveň doporučuju mladším nenáročným čtenářům!

Postavy:
Katie je patnáctiletá obyčejná dívka. Ale hned k věku bych měla výtku - je mi jasné, že pro tuhle zápletku byl tenhle věk ten pravý, ale Katie se často chovala i jako naivní 13-letá puberťačka.
V průběhu knihy zjistíte, že ani přídavné jméno obyčejná se ke Katie nehodí. Proč? Protože Katie má v sobě kočičí geny!
Katie je někdy naivní, často přehání nebo dělá z komára velblouda. Někdy nechápavá, někdy až příliš chytrá a samostatná. Rozhodně jsem si k ní nevybudoval žádné city.
S ostatními to bylo podobně, zdálo se mi, jakoby autor vyráběl hrdiny podle jedné šablony, takže nemá cenu je popisovat.

Děj:
S Katie se dějí zvláštní věci. Ježí se jí srst a vlasy, má svalnaté nohy a někdy prská. Prostě dělá někdy stejné věci jako její kocour. Katie žije jenom s dětinskou babičkou, která po domě schovává jídlo, aby nezemřela hlady a optimistickým hipíkem alias svým strejdou. Rodiče jí totiž zemřeli při havárii. Ale je to opravdu tak? Jaká je minulost Katiiných kamarádů? A je opravdu možné aby měla kočičí geny?

Hodnocení: 4,5/10 Proč?
Bez napětí. Nic moc se tam vlastně nestalo. Kniha se hodí spíše pro mladší čtenářstvo, takže tahle recenze není příliš objektivní. Pokud máte třeba mladší sestru, tak je to rozhodně skvělý dárek!

Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Fragment.

Černobílé?

18. října 2014 v 19:02 | Ellnesa |  Snění Lazuritových víl
Omlouvám se za svou neaktivitu, ale všechno se mi v poslední době sype na hlavu, že jsem stále nestihla ani si napéct ovesné sušenky ani odepsat Nemince. Nesnáším když nemám čas. Užijte si básničku!

Černobílé?


♡

Pravda je iluze,
(tohle nevyvrátíš, ať jakkoli chceš,)
taková ta, co se může vždycky rozplynout
a změnit se v lež.

"Dobro vždycky zvítězí nad zlem!",
slýchával jsi z pohádek,
ale tak jednoduché to není,
vždyť víš - všechno má háček nebo hodně nerozluštitelných hádanek.

Zlo tady bylo,
bohužel tu už nejspíš i zůstane.
I kdyby se začali proti zlu píchat injekce,
tak minimálně jeden ďáblík přežije.

Křídla andělů nejsou vždy jenom bílá,
nevěř všemu co slyšíš,
i oni mají totiž své temné stránky,
navzdory všem báchorkám - doufám, že jim to nebaštíš!

Relativní je všechno
černobílé nic není.
Úplného konce se nedožijeme,
vždy začátek se o slovo znovu přihlásí.

Když odplave jedna loď,
určitě připluje jiná,
pamatuj - do stejné řeky dvakrát nevstoupíš,
hledej k ovlažování místa nová.
Ellnesa
(zdroj: weheartit, přesněji určit bohužel nejde)

Mezi nebem a zemí: Zamilované duše (RC)

11. října 2014 v 0:00 | Ellnesa |  Recenze
Název: Zamilované duše

Autor: Stacey Kade

Série: Mezi nebem a zemí

Díl sérii: 2.
(Recenze na 1. díl zde!)

Počet stránek: 207

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2013

Mezi nebem a zemí – Zamilované duše
zdroj obálky a anotace: Fragment

Anotace:
Duše Alony Dareové se po nehodě vrátila zpět ze záhrobí. Nyní se na ni začínají obracet další zbloudilé duše a ona potřebuje pomoc. Dokáže najít společnou řeč s Willem - jediným člověkem, který jí slyší, ale o kterého předtím nezavadila ani pohledem? Potřebuje jeho pozornost opravdu jen kvůli ostatním nebo jí na Willovi záčíná záležet víc, než je ochotná si připustit?

Můj názor:
U téhle série se mi potvrdilo, že druhé díly bývají alespoň o trochu horší. Obálka se už tentokrát tolik nepovedla, ale horší je bok knihy, který je nelichotivou kombinací červené a žluté. Ale tady jde hlavně o obsah, no ne?
S hlavními hrdiny jsem se tentokrát už nekamarádila. Teda Alonu jsem měla ještě radši, ale Will zklamal. A děj? Žádná sláva, lidi. Pořád to byl ale jeden z těch lepších dílů a tím pádem všem, co četli první díl a líbil se jim, tak ať si i pokračování přečtou. A ty, kteří netuší o co se jedná, bych ráda přesměrovala na recenzi k prvnímu dílu (odkaz v infu - viz. výše).

Postavy:
Alona Dareová je stále drzá a věčně sarkastická holka, vlastně duch. Je strážcem ze záhrobí Willa Killiana, vrátila se z bílého světla. Alona má najednou i svědomí, může si dovolit pláč, což si jako člověk dovolit nemohla. Měla jsem ji ještě radši než v první dílu, soucítila jsem s ní a bylo mi u těch věcí s jejími rodiči i smutno.
Will Killian odmaturoval. Je to medium, člověk co komunikuje s mrtvými. Hned na začátek začne být posedlý dalším médiem a rozhád se kvůli tomu s Alonou. Zdá se mi dost rozpolcený, protože na jednu stranu by chtěl, aby to všechno přestalo a na druhou si nedokáže představit, že by Alona najednnou zmizela. Tentokrát se mi Will moc nelíbil, protože mu chyběl sarkasmus, nadhled a byl divný. V druhé půlce knihy hodně obviňoval Alonu a tím si u mě plusové body rozhodně nepřipsal.

Děj:
Alona a Will vrátily naději Lilyiným rodičům, přesože oba ví, že Lily už je úplně mrtvá. Když se snaží pomoct paní Ruizové, tak se Will seznámí s dalším médiem, který duchy ale jenom slyší. A tak začíná Willova posedlost. Jeho matka se zatím nijak nesmířila s Alonou a ta, přestože je Willův průvodce ze záhrobí, cítí, že už není tak úplně potřeba. Ale teˇmusí přemluvit sama sebe, že jí na Willovi tolik nezáleží. A pak se zvrtne pár věcí a všechno má úplně jiný spád...

Hodnocení 7,5/10 Proč?
Původně jsem chtěla dát bodů sedm, ale ta polovina je za Alonu. Za to, jak se změnila v míň sobeckou mrchu a za to jak byla sarkastická, odhodlaná a silná. Kdyby to nepokazil Will a děj se nerozbíhal tak pomalu, tak by bylo bodů víc.
Rozhodně se těším až si přečtu 3. díl, ale do té doby mě čeká ještě jedna knížka :)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment!

Vivien || 1. kapitola

8. října 2014 v 18:55 | Ellnesa |  Vivien
Ahojky! ím, že jsem o sobě tenhle týden nedávala moc vědět, ať už komentáři, tak články. A to mám pro vás v rozepsaných minimálně jednu recenzi, jednu iluzi a hodně inspirace všude kolem. Ale chybí čas. Takže nakonec vám sem dávám Vivien - 1. kapitolu. Kapitolka je kratší, taková úvodní. Pod článkem máte anketu, byla bych ráda, kdybyste se na ní podívali a rozhodli, jak si myslíte, že to bude pokračovat nebo to napsat v komentáři. Děkuju a přeju krásné počtení...!
Ellnesa

P.S.: Tahle kapitola je pro tebe, Nem!!!!!